Já si vzpomínám, jak jsem s rodiči stále mluvila o tom, že bych chtěla bydlet ve velkém domě anebo alespoň ve velkém bytě. My jsme totiž s rodinou celý život bydleli opravdu v malém nájemním bytě. Možná to byla spíše taková malá garsonka, ale já jsem si přála bydlet v domě. Chtěla jsem mít veliký dům se zahradou, jenomže moji rodiče chudáci vůbec na to neměli peníze. Dokonce si řekli, že kdyby si žádali o hypotéku, což také už několikrát zkoušeli, tak bohužel nikdy neuspěli. Ani nevíte, jak moc mě to mrzelo a jak moc jsem z toho byla zklamaná. Bylo mi líto toho, že rodiče byli zklamaní z toho, že nemohou svým dětem splnit přání, a to takové, že budou bydlet ve velkém domě se zahradou anebo alespoň budeme mít nějaký byt v bytovce nebo paneláku.
U čeho bude také zahrada. My jsme totiž měli takový starší panelový dům anebo bytovku nebo něco podobného, kde vůbec právě nebyla žádná zahrada. A to jste vlastně vyšli hned ven na veřejný pozemek, takže i kdyby třeba někdo před bytovkou byl dva metry, tak s tím nic neuděláte, protože to byl jednoznačně městský majetek.
Vůbec to nepatřilo k té bytovce anebo k tomu paneláku. Pak jsem si řekla, že kdybych si náhodou někdy v budoucnu našla partnera, že bych si moc přála, abychom měli nějaký větší byt anebo veliký dům se zahradou, myslím si, že opravdu asi každý člověk by snil o tom, aby měl veliký dům se zahradou. Jinak si to opravdu nedokáži představit. Samozřejmě, že někdy je opravdu výhodnější, když třeba bydlíte v nájmu, a to je hlavně pro ty lidi, kteří třeba pracují. Opravdu hodně hodin anebo také stále někam cestují, tak by se jim asi nevyplatil nějaký veliký dům a veliká zahrada. Vždyť kdo by se o veliký dům anebo o velikou zahradu staral, museli by si najmout nějaké uklízeče nebo zahradníky. Ale myslím si, že tohle by se jim zase finančně vůbec nevyplatilo.