Termín kulturní dědictví slyšel asi každý z nás. Obvykle si pod tím představujeme nějakou věc, ať už je to předmět či stavba, která má nějaký velký historický význam. Tak tomu ale nemusí být vždy. Celá situace je totiž poněkud složitější, než bychom si mohli myslet. V první řadě je vhodné vědět, že se rozděluje na národní a světové kulturní dědictví. To první odkazuje k historii daného národa, a má význam právě pro něj. Příkladem může být třeba stavba, která byla součástí nějaké historické události nějaké země, případně v ní hrála úlohu, nebo byla postavena světově známým architektem, který se v dané zemi narodil a působil.
Sem patří například Karlův most, pro svou jedinečnou architekturu a také spojení s naší historií. To světové zahrnuje věci, které měly velký vliv na dějiny lidstva jako celku, nikoliv pouze na jeden jediný národ, případně které jsou celosvětově výjimečné. Proto zde najdeme třeba pyramidy v Gize, byť bychom je tipovali jako kulturní dědictví Egypta. Ovšem nejen stavby a architektura sem patří. Součástí jsou i jedinečné přírodní formace či úkazy, archeologická naleziště a vzácné přírodní fenomény. Ty však spíše patří do národního fondu, a pomohou ukázat jedinečnost každé jednotlivé země.Proč jsou ale tak důležité? Přeci jen, pro život je nepotřebujeme a nijak z nich nebenefitujeme. Mnohdy také brzdí práci modernizaci či komplikují dopravu. Z jakého důvodu jsou tedy považovány za tak důležité, že musí být mezinárodně chráněny?
Důvod je poměrně jednoduchý: jsou živoucí připomínkou historie. Připomínají nám, čeho naši předkové dokázali a čeho jsme schopni. Zajišťují také, abychom neopakovali stejné chyby, kterých se lidé dopustili v minulosti. Jistě, ne vždy to funguje, avšak rozhodně platí, že to udělá více dobra, než bychom si mohli myslet.
Proto bychom je neměli zatracovat, nýbrž se o nich učit. Dozvíme se totiž přitom mnoho zajímavých věcí, o kterých jsme předtím neměli ani tušení.
